Vynikající bylinou, kterou nemusíme složitě spařovat ani vařit a připravujeme ji jako běžný čaj, je Momordika (lat. Momordica charantia L.) označovaná česky jako „hořká okurka“, ve světě pak různými jmény: Karela, Ampalaya, Ku-gua, Trà Khổ Qua, Horká tekvička apod. (obchodním názvem Bitter-Melon Tea). Čaj se vyrábí sušením a nakrájením mladých nezralých plodů byliny pěstované v čistém prostředí hor severního Thajska. Dle dostupných vědeckých studií se k léčebným účelům používají i semena a listy. Plody obsahují askorbigen (vázaná forma kyseliny askorbové) steroidní saponiny (tzv. charantin) a glukokinetické látky, jež pozitivně působí na snížení hladiny krevního cukru při onemocnění diabetem. Momordika zvyšuje účinek inzulinu. Mezi nejdůležitější účinky byliny patří pozitivní působení při diabetu a jeho komplikacích, proti obezitě a ukládání tuků, u žaludečních vředů, proti Helicobacter pylori a zřejmě i proti mnoha druhům rakoviny. Nejzajímavější je působení proti ukládání tuků. Poslední dobou bylo prokázáno, že bylina snižuje množství tuku v těle zvířat vystavených nezdravé dietě se zvýšeným obsahem tuků. Výzkumné práce ukazují, že snížení obsahu tuku bylo provázeno celkovým zlepšením několika ukazatelů spojených s tzv. metabolickým syndromem (komplexem poruch v metabolismu krevních tuků a cukru, v řízení krevního tlaku a ukládání tukových zásob).
„Hořká okurka“ patřící do čeledi Cucurbitaceae (tykvovité), podobně jako Jiaogulan. Je jednoletou, jednodomou popínavou bylinou s pětihrannými, podélně žebrovanými stonky, až 4 m dlouhými. Výhony se přichytávají jednoduchými úponky. Listy jsou vstřícné, v obrysu široce ledvinité až kulaté, na bázi srdčité a hluboce vykrajované do 5-9 laloků. Řapíky měří 1-7 cm, čepele 2,5-10 x 3-12 cm. Žluté jednopohlavné květy se tvoří jednotlivě v paždí listů, mají pětičetný kalich a průměr asi 3 cm. Plodem jsou převislé, různě veliké a tvarově rozmanité dlouze stopkaté „okurky“ s drsnou pokožkou, výraznými žebry, vráskami a bradavkami (v nezralosti barvy zelené, v plné zralosti výrazně žluté nebo oranžové). Rostlina je nenáročná na pěstování, velmi rychle roste a potkáme se s ní v teplých oblastech celého světa, zejména pak v jižní a jihovýchodní Asii, v Číně a v Karibiku.
Plody jsou zdrojem železa, vitaminů a patří v Asii k běžné oblíbené zelenině. Sklízí se většinou nezralé. Hořkost je odstraňována vydlabáním středové dužniny se semeny a dlouhým máčením ve slané vodě. Pak se vaří nebo dusí. Například ve Vietnamu se plní kořeněným mletým masem a vaří s další zeleninou, čímž vznikne vynikající polévka neobvyklé příjemně nahořklé chuti, jinde se používá jako příloha nebo se s ní zachází coby s dýní. Mladé plody se nakládají i zavařují na kyselo. Zkvašené mladé listy, výhony a květy jsou výbornou kořennou zeleninou. Plody lze konzumovat i syrové. Nezralé jsou hořké (ale svěží a křupavé), zralé pak skoro bez hořkosti s melounovou příchutí a nasládlé