113

VYHLÁŠKA

ze dne 4. března 2005

o způsobu označování potravin a tabákových výrobků

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb., (dále jen "zákon"):

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie²¹), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie²²) a upravuje způsob označování potravin a tabákových výrobků, včetně potravin nového typu a geneticky modifikovaných potravin, v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, a složení potraviny a způsob označení šarže a druhy potravin, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti.

Základní ustanovení

§ 2

Vymezení základních pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) označením - veškerá slova označující název potraviny nebo tabákového výrobku, název nebo obchodní firma, sídlo výrobce nebo dovozce, prodávajícího nebo balírny, jde-li o osobu právnickou, a jména, příjmení a místo podnikání, jde-li o osobu fyzickou, jakož i další slovní a číselné údaje, ochranné známky, zobrazení, symboly nebo znaky vztahující se k potravině nebo tabákovému výrobku a umístěné na obalu určeném pro spotřebitele, na vnějším obalu³) nebo na jejich nesnadno oddělitelných součástech, na připojených součástech nebo v písemné dokumentaci, která potravinu nebo tabákový výrobek doprovází,

b) složkou - jakákoli látka včetně přídatných látek, potravních doplňků, aromat a enzymů, která byla použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažena, a to i ve změněné formě,

c) údajem o množství (hmotnosti nebo objemu) - čisté množství (hmotnost nebo objem) bez obalu uvedené ve stanovených jednotkách podle § 5 odst. 1,

d) nálevem - voda, lák, vodné roztoky solí, vodné roztoky potravinářských kyselin, kvasný ocet, vodné roztoky přírodních sladidel⁴) nebo sladidel, popřípadě jejich směsi, ovocné a zeleninové šťávy v případě ovoce a zeleniny, za předpokladu, že tekutina při této úpravě pouze doplňuje základní složky a není rozhodujícím kritériem pro nabízení k prodeji a prodej potraviny,

e) balenou potravinou - každý jednotlivý výrobek určený pro nabízení k přímému prodeji spotřebiteli nebo provozovnám stravovacích služeb, který se skládá z potraviny a obalu, do něhož byla potravina vložena před jejím nabídnutím k prodeji, a to bez ohledu na to, zda je potravina v obalu uzavřena zcela nebo pouze zčásti, avšak vždy takovým způsobem, že obsah nelze vyměnit, aniž by došlo k otevření nebo výměně obalu.

§ 3

(1) Označení potravin a tabákových výrobků se provádí na obalech určených pro spotřebitele, na vnějších obalech³) nebo na jejich nesnadno oddělitelných součástech, popřípadě na připojených součástech.

(2) Tam, kde není možné spolehlivě označit vnější obaly podle odstavce 1, především otevřené vratné obaly, uvedou se stanovené údaje v písemné dokumentaci, která potravinu nebo tabákový výrobek doprovází.

(3) Označení údaji podle § 6 až 8 zákona musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě, s výjimkou označení šarže, nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti potravinářských přídatných látek a aromat²³) jinak.

(4) Označení šarže se uvede u balené potraviny a tabákového výrobku na obale určeném pro spotřebitele, u nebalené potraviny a tabákového výrobku v písemné dokumentaci, která potravinu nebo tabákový výrobek doprovází. Před označení šarže se umístí písmeno "L", s výjimkou případů, kdy je označení šarže jasně rozlišitelné od ostatních údajů a není možná záměna s jiným údajem. U baleného stolního másla se místo označení šarže uvede datum výroby.

(5) Název potraviny se doplní údajem o fyzikálním stavu potraviny nebo o způsobu její úpravy, například v prášku, mletá, drcená, sušená, instantní, zmrazená, koncentrovaná, uzená, sterilovaná, pasterovaná, pokud tento fyzikální stav nebo úprava nevyplývají již z názvu nebo charakteru druhu, skupiny nebo podskupiny potravin. Doplňující údaje se uvedou na obalu vždy, pokud by jejich neuvedení mohlo spotřebitele uvést v omyl. Požadovaný způsob úpravy názvu potraviny a jeho uvedení na obalu se vztahuje přiměřeně též na tabákové výrobky.

(6) Pokud ostatní údaje, kterými je provozovatel potravinářského podniku povinen označit potravinu, neumožní, aby spotřebitel zjistil skutečnou povahu potraviny z jiného členského státu Evropské unie a odlišil ji od potravin, s nimiž by mohla být zaměněna, k názvu potraviny používanému v zemi původu se připojí další popisné informace, které musí být uvedeny v blízkosti názvu potraviny. Název potraviny používaný v zemi původu se nepoužije, pokud se potravina liší svým složením nebo výrobou od potraviny známé u spotřebitelů pod dotyčným názvem do té míry, že další popisné informace nezajistí dostatečné informování spotřebitele.

(7) Označování tabákových výrobků se provádí podle § 12 zákona.

§ 4

(1) Způsoby označování potravin a tabákových výrobků se provádí tak, aby neuváděly spotřebitele v omyl

a) pokud se týká charakteristiky potraviny, její podstaty, totožnosti, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo vzniku, způsobu zpracování nebo výroby,

b) přisuzováním účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje,

c) vyvoláváním dojmu, že potravina vykazuje zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny.

(2) Na obalu určeném pro spotřebitele a na vnějším obalu, na jeho nesnadno oddělitelných součástech, na připojených součástech a v písemné dokumentaci, která potravinu doprovází, se neuvádějí údaje, že

a) potravina je zdrojem všech životně nezbytných živin, nejde-li o potraviny, u nichž je tato vlastnost stanovena ve zvláštním právním předpisu⁸) nebo v přímo použitelném předpisu Evropské unie^8a) nebo potvrzena příslušným správním orgánem,

b) běžné potraviny nedodají potřebné množství živin, které obsahuje nabízená potravina,

c) potravina má zvýšenou nebo zvláštní nutriční hodnotu v důsledku přídavku přídatných látek nebo potravních doplňků, bez provedeného nutričního hodnocení,

d) potravina má zvláštní vlastnosti, přestože tyto vlastnosti vykazují všechny srovnatelné potraviny,

e) potravina je vhodná k prevenci, zmírnění nebo léčení zdravotní poruchy nebo k lékařským účelům, pokud nestanoví zvláštní právní předpis⁸) nebo přímo použitelný předpis Evropské unie^8a) jinak,

f) charakter nebo původ potraviny je "domácí", "čerstvý", "živý", "čistý", "přírodní", "pravý" nebo "racionální", pokud toto označení výrobku není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin ve zvláštních právních předpisech⁹),

g) potravina je určena pro zvláštní výživu nebo je dietní, popřípadě dietetická, pokud by to neodpovídalo požadavku zvláštního právního předpisu⁸) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie^8a),

h) potravina byla vyrobena podle náboženských nebo rituálních předpisů, bez doložení příslušnými náboženskými autoritami.

(3) Na obalu určeném pro spotřebitele a na vnějším obalu, na jeho nesnadno oddělitelných součástech, na připojených součástech a v písemné dokumentaci, která potravinu doprovází, se dále neuvádějí údaje

a) jejichž pravdivost nelze dokázat,

b) které by mohly vyvolat pochybnosti o neškodnosti jiných podobných potravin nebo vyvolat u spotřebitele obavy z jejich použití,

c) o rychlosti úbytku tělesné hmotnosti nebo jeho rozsahu při konzumaci určité potraviny,

d) které by mohly vést k záměně běžných potravin s potravinami pro zvláštní výživu.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí rovněž pro způsob nabízení potravin k prodeji, zejména s ohledem na jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, grafickou úpravu a způsob uspořádání, ve kterém jsou vystaveny k prodeji.

(5) Zvláštní údaje uváděné na obalu biopotravin pocházejících z ekologického zemědělství a podmínky jejich použití stanoví zvláštní právní předpis¹⁰).

§ 5

Označení množství potraviny

(1) Na viditelném místě obalu určeného pro spotřebitele a na vnějším obalu se označí

a) u tekutých potravin údaj o objemu v mililitrech (ml), centilitrech (cl) nebo litrech (l),

b) u jiných než tekutých potravin údaj o hmotnosti v gramech (g) nebo kilogramech (kg),

c) u polotekutých, polotuhých a šlehaných potravin údaj o objemu v mililitrech (ml), centilitrech (cl) nebo litrech (l), nebo hmotnosti v gramech (g) nebo kilogramech (kg),

d) údaj o hmotnosti a počtu kusů nebo pouze údaj o počtu kusů, je-li tak stanoveno ve zvláštních právních předpisech⁹).

(2) Pokud se balená potravina, včetně zmrazené potraviny, nachází v nálevu, musí být kromě celkové hmotnosti uvedena na obalu i hmotnost pevné potraviny po odkapání nálevu nebo procentní podíl pevné části. V případě, že část pevného podílu přechází při zpracování do nálevu, uvede se hmotnostní podíl pevné složky v hodnotě vložené před zpracováním a tato skutečnost se označí na obalu.

(3) Údaj o množství se uvádí podle pravidel pro značení symbolu "e"¹¹), podle přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti zemědělských produktů²⁵) nebo podle zvláštního právního předpisu⁹). Kladná hmotnostní nebo objemová odchylka se nepovažuje za klamání spotřebitele.

(4) Údaj o množství se nevyžaduje u potravin, které

a) podléhají významným ztrátám na objemu nebo hmotnosti a jsou prodávány podle počtu kusů nebo váženy v přítomnosti spotřebitele,

b) jsou baleny v množství menším než 5 g nebo 5 ml, nejde-li o koření nebo byliny,

c) jsou prodávány podle počtu kusů a tento počet je přes obal jasně viditelný a lehce spočitatelný, nebo je počet kusů uveden při označení potraviny.

(5) Pokud se potravina v obalu určeném pro spotřebitele skládá ze dvou nebo více dílčích balení, které obsahují stejné množství téže potraviny, uvede se na obalu množství potraviny v jednom dílčím balení a celkový počet těchto dílčích balení. Tyto údaje se na obale nemusí uvádět, pokud počet dílčích balení je přes obal jasně viditelný a lehce spočitatelný a pokud je jasně viditelný alespoň jeden údaj o množství v dílčím balení.

(6) Pokud se potravina v obalu určeném pro spotřebitele skládá ze dvou nebo více dílčích balení neurčených k jednotlivému prodeji, označí se na obalu celkové množství potraviny.

§ 6

Datum minimální trvanlivosti a datum použitelnosti potravin

(1) Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy "Minimální trvanlivost do . . . " s udáním dne, kalendářního měsíce a roku ukončení této doby v uvedeném pořadí. V případě, že není uveden den v souladu s odstavcem 2 písm. b) nebo c), uvede se minimální trvanlivost slovy "Minimální trvanlivost do konce . . .".

(2) U potravin s minimální dobou trvanlivosti

a) 3 měsíce nebo kratší nemusí být v datu minimální trvanlivosti uveden rok,

b) delší než 3 měsíce, ale ne více než 18 měsíců, nemusí být v datu minimální trvanlivosti uveden den,

c) delší než 18 měsíců nemusí být uveden v datu minimální trvanlivosti den a kalendářní měsíc.

(3) Dobou minimální trvanlivosti se při označování podle odstavce 2 písm. b) a c) rozumí doba ukončená posledním dnem příslušného kalendářního měsíce nebo roku.

(4) Datum minimální trvanlivosti se nevyžaduje u

a) čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a konzumních brambor neloupaných, nekrájených nebo jinak neupravených; toto ustanovení se nevztahuje na naklíčená semena a podobné výrobky, např. klíčky luštěnin,

b) konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů s obsahem alkoholu 10 a více objemových procent, s výjimkou likérů s vaječnou, mléčnou nebo smetanovou složkou¹³),

c) vín, likérových vín, šumivých vín, aromatizovaných vín a dalších výrobků podle zvláštního právního předpisu¹⁴), jakož i u výrobků získaných z jiného ovoce než z hroznů a nápojů, které spadají pod kódy celního sazebníku¹⁵) 2206 0039 a 2206 0059 a jsou vyrobeny z hroznů nebo hroznového moštu,

d) pekařských výrobků určených ke spotřebě do 24 hodin po výrobě,

e) jedlé soli,

f) přírodních sladidel v pevném stavu,

g) cukrovinek vyrobených převážně z přírodních sladidel a barviv nebo aromat,

h) žvýkaček a podobných výrobků určených ke žvýkání,

i) kvasného octa,

j) limonád, ovocných šťáv, ovocných nektarů a alkoholických nápojů, pokud se tyto potraviny nacházejí v nádobách o obsahu nad 5 litrů a pokud jsou určeny pro provozovny stravovacích služeb,

k) jednotlivých porcí zmrzliny.

(5) Datum použitelnosti se uvádí slovy "Spotřebujte do . . . " s udáním dne a měsíce, popřípadě též roku ukončení této doby v uvedeném pořadí.

(6) Jestliže za slovy "Spotřebujte do . . . " nebo "Minimální trvanlivost do . . . " nebude následovat datum, musí zde být uvedeno, kde je toto datum na obalu vyznačeno.

(7) Je-li potravina označena datem použitelnosti, doplní se vždy údajem o konkrétních podmínkách skladování, u teplot vyjádřeným číselnými hodnotami. Nejsou-li podmínky skladování u takto označených potravin stanoveny zvláštním právním předpisem⁹), stanoví je výrobce, dovozce, prodávající, nebo balírna.

(8) Pokud potravina balená a označená ve výrobě byla rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí, považuje se za potravinu nebalenou, podléhající označení podle § 8 zákona.

§ 7

Údaje o způsobu použití potraviny

(1) Údaje o způsobu použití potraviny musí být uvedeny takovým způsobem, aby umožnily její správné použití.

(2) Balená potravina určená ke spotřebě po mikrovlnném ohřevu v obalu musí mít na obalu uveden postup a způsob ohřevu.

(3) Balená potravina určená ke spotřebě po nezbytné tepelné úpravě musí být takto označena, a pokud to povaha potraviny vyžaduje, musí být uveden i postup a způsob tepelné úpravy potraviny. To neplatí pro potraviny, u kterých je jednoznačně zřejmé, že je bez tepelné úpravy nelze konzumovat.

(4) U potravin, které vyžadují před spotřebou úpravu ředěním nebo rozpouštěním v tekutině, musí být uveden na obalu doporučený poměr ředění nebo způsob přípravy.

§ 8

Údaje o složkách potravin

(1) Údaje o složkách se řadí sestupně podle obsahu jednotlivých složek v potravině v době výroby potravin a musí být uvedeny slovem "složení". Údaje o složení potraviny podle množství potravních doplňků se nemusí uvádět v případě, že je potravina označena údaji o výživové (nutriční) hodnotě podle zvláštních právních předpisů⁸)^,16).

(2) V případě směsí ovoce, zeleniny nebo hub použitých jako složky potraviny, ve kterých hmotnost žádné z dílčích složek výrazně nepřevládá a jejichž podíly se mohou měnit, mohou být tyto složky uvedeny v seznamu složek společně pod označením "ovoce", "zelenina" nebo "houby" s dovětkem "v různém poměru" a bezprostředně následovány seznamem obsaženého ovoce, zeleniny nebo hub.

(3) Složky tvořící méně než 2 % množství konečného výrobku mohou být uvedeny v různém pořadí za ostatními složkami.

(4) Složky, které jsou svým charakterem podobné nebo vzájemně zastupitelné a mohou být použity při výrobě nebo přípravě potraviny, aniž by se změnilo její složení, povaha nebo její spotřebitelem vnímaná hodnota, a tvoří méně než 2 % konečného výrobku, mohou být uvedeny v seznamu složek výrazem "Obsahuje . . . a/nebo . . . ," přičemž alespoň jedna z maximálně dvou složek je obsažena v konečném výrobku. Toto ustanovení se nevztahuje na přídatné látky a na alergenní složky uvedené v příloze č. 1.

(5) Za složky se nepovažují

a) součásti složky, které se během výroby přechodně odloučí a poté jsou k potravině opět připojeny a při tom pokud jde o množství nepřekročí svůj původní podíl,

b) přídatné látky a enzymy, které se dostaly do potraviny z jedné nebo více složek této potraviny, pokud technologicky neovlivňují jakost, zdravotní nezávadnost nebo nutriční hodnotu konečného výrobku, nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti potravinářských přídatných látek a aromat²³) jinak,

c) přídatné látky, které jsou užity v nezbytně nutných množstvích jako rozpouštědla nebo nosiče přídatných látek, enzymů, aromat nebo potravních doplňků,

d) pomocné látky,

e) látky, které nejsou přídatnými látkami, avšak jsou používány stejným způsobem a za stejným účelem jako pomocné látky při zpracování a jsou nadále obsaženy v konečném výrobku, a to i ve změněné formě.

(6) Složky se nemusí uvádět

a) u jednosložkových potravin v případě, že název potraviny je totožný se jménem složky anebo název složku jednoznačně identifikuje,

b) u čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a konzumních brambor, pokud nejsou loupané, krájené nebo jinak upravené,

c) u sycených vod označených jako sycené, pokud k nim nebyly přidány jiné složky,

d) u kvasného octa získaného výlučně z jedné základní suroviny, pokud k němu nebyly přidány jiné složky,

e) u sýrů, másla, kysaného mléka a smetany, pokud k nim nebyly přidány jiné složky než mléčné výrobky, enzymy a mikrobiální kultury potřebné k jejich výrobě a jedlá sůl potřebná k výrobě sýrů, s výjimkou ochucených čerstvých sýrů a tavených sýrů,

f) stanoví-li tak zvláštní právní předpisy⁹).

(7) Názvy složek, které lze nahradit společnými názvy, jsou uvedeny v příloze č. 2.

(8) U složky, která se sama skládá z více dílčích složek, se tyto dílčí složky považují za složky potraviny a uvedou se samostatně ve složení potraviny.

(9) Podle charakteru potraviny může být složka, která se sama skládá z více dílčích složek, uvedena jako jedna složka ve složení potraviny s bezprostředně následujícím výčtem jejích dílčích složek. Tento výčet se nemusí uvádět u směsných složek sestávajících ze směsi koření nebo bylin, tvoří-li tato směsná složka méně než 2 % konečného výrobku, s výjimkou přídatných látek.

(10) Alergenní složka uvedená v příloze č. 1 nebo jakákoli látka z ní pocházející, která byla použita při výrobě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažena, a to i ve změněné formě, se zřetelně označí názvem alergenní složky ve složení potraviny. Toto označení není povinné, pokud název, pod kterým je potravina prodávána, jednoznačně odkazuje na tuto alergenní složku.

(11) Voda a těkavé složky se uvedou ve složení výrobku v pořadí podle jejich hmotnosti v konečném výrobku. Množství vody přidané jako složka se vypočítá odečtením celkového množství ostatních použitých složek od celkového množství konečného výrobku. Voda přidávaná do potraviny se na obalu označí jako její složka, pokud její obsah v konečném výrobku představuje více než 5 %, nestanoví-li zvláštní právní předpisy⁹) jinak. Jako složka se neoznačí voda obsažená v jiné složce téže potraviny a voda i ostatní těkavé složky odpařené i částečně během výrobního procesu. Přidaná voda se neuvede jako složka, jestliže je použita během výrobního procesu výhradně k obnovení některé složky použité v koncentrovaném nebo sušeném stavu, nebo je obsažena v nálevu, který se obvykle nekonzumuje.

(12) U sušených nebo zahuštěných potravin obnovujících se přidáním vody lze na obalu uvést složky v pořadí podle jejich poměru v obnoveném výrobku, pokud jsou k tomuto výčtu připojena slova "složky v obnoveném výrobku" nebo slova "složky ve výrobku připraveném k použití".

(13) Složky, používané v sušené nebo zahuštěné formě a během výroby obnovené přidáním vody, mohou být uvedeny v pořadí podle jejich hmotnosti, kterou měly před sušením nebo zahuštěním.

(14) Sestupné pořadí složek se neuvádí u směsí koření nebo bylin, pokud hmotnostní podíl jedné složky výrazně nepřevládá a označí se slovy "v různém poměru".

§ 9

(1) Množství složky v hmotnostních nebo objemových procentech, popřípadě v g/100 g potraviny nebo v ml/100 ml se uvede na obalu v blízkosti názvu nebo u příslušné složky, s výjimkou lihovin, v případě, že

a) název složky nebo skupiny složek se použije v názvu potraviny, pod nímž se potravina uvádí do oběhu nebo ji spotřebitel obvykle s tímto názvem spojuje,

b) složka nebo skupina složek je v označení zdůrazněna slovně, obrazově nebo graficky,

c) složka nebo skupina složek je základní pro charakteristiku potraviny a pro její odlišení od výrobků, se kterými by mohla být zaměnitelná pro svůj název nebo vzhled.

(2) Množství podle odstavce 1 musí odpovídat množství složky nebo skupiny složek v okamžiku jejich zpracování. Pokud však potravina ztratila po tepelné nebo jiné úpravě vodu, musí množství podle odstavce 1 odpovídat množství složky nebo skupiny složek v hotovém výrobku a musí být vyjádřeno v procentech. Jestliže však množství složky nebo celkové množství všech složek překračuje 100 %, musí být údaj v procentech nahrazen hmotností složek použitých k přípravě 100 g hotového výrobku. Množství těkavých složek se uvede v závislosti na jejich hmotnostních podílech v konečném výrobku.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) se nevztahuje na složky označené podle odstavce 9.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na složku nebo skupinu složek,

a) jejichž hmotnost se uvádí podle § 5 odst. 2,

b) u kterých je uvádění množství složky povinné podle zvláštního právního předpisu⁸),

c) které jsou používány v malých množstvích pro účely aromatizování,

d) jedná-li se o směsi ovoce, zeleniny, hub, koření nebo bylin, v nichž žádný druh, co do hmotnostního podílu, výrazně nepřevládá,

e) pokud jde o vitaminy a minerální látky, jejichž množství v potravině je označeno podle zvláštních právních předpisů⁸)^,16),

f) pokud zvláštní právní předpis stanoví jinak⁸),

g) které nejsou takové povahy, aby jejich uvedení v názvu, pod kterým je potravina prodávána, mělo vliv na výběr spotřebitelem v zemi prodeje, neboť rozdílné množství těchto složek není podstatné pro charakterizaci potraviny nebo potravinu neodlišuje od podobných potravin.

(5) Pokud potravina obsahuje více než 2,5 % jedlé soli, musí být její obsah vyznačen na obalu potraviny v procentech hmotnostních. Tato povinnost se nevztahuje na dehydratované výrobky, ochucovadla a studené omáčky a dresinky.

(6) Pokud je potravina obohacena potravním doplňkem, zejména vitaminy, minerálními látkami nebo aminokyselinami, označí se také podle zvláštního právního předpisu⁸)^,16).

(7) Pokud se na obalu potraviny uvede výživové tvrzení nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis⁹), uvádí se výživová hodnota potraviny způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem¹⁶).

(8) Při označení použitých přídatných látek, aromat a potravních doplňků se použijí názvy uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie v oblasti potravinářských přídatných látek a aromat²³).

(9) Pokud bylo k potravině přidáno sladidlo, doplní se v blízkosti názvu potraviny slova "se sladidlem". Pokud bylo k potravině přidáno přírodní sladidlo⁴) a sladidlo, doplní se v blízkosti názvu potraviny slova "s přírodním sladidlem a sladidlem". Pokud byl k potravině přidán cukr a sladidlo, doplní se v blízkosti názvu potraviny slova "s cukrem a sladidlem".

(10) Nápoj s obsahem etanolu vyšším než 1,2 % objemových musí být označen skutečným obsahem etanolu v procentech objemových.

§ 10

Údaje o přídatných látkách a enzymech

(1) Přídatná látka nebo enzym obsažené v potravině se na obalu označí v údajích o složení potraviny uvedením názvu látky nebo enzymu anebo jejich číselného kódu.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případě, že přídatnou látkou je modifikovaný škrob a je na obalu označen slovy "modifikovaný škrob". Označení „modifikovaný škrob“ se doplní údajem o jeho specifickém rostlinném původu, pokud tato složka může obsahovat lepek.

(3) U přídatných látek a enzymů, které náležejí do kategorií antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřicí látky, sladidla, zpevňující látky, zvlhčující látky, plnidla, propelanty, látky zvýrazňující vůni nebo chuť, zahušťovadla, želírující látky, stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, odpěňovače, lešticí látky nebo látky zlepšující mouku, musí být uveden před názvem přídatné látky nebo enzymu anebo jejich číselného kódu také název kategorie, do které přídatná látka nebo enzym patří. Pokud přídatná látka nebo enzym patří způsobem použití do několika kategorií, uvede se název kategorie, která odpovídá hlavnímu účelu, pro který jsou tato přídatná látka nebo tento enzym v potravině použity.

(4) Potraviny, u kterých byla trvanlivost prodloužena použitím balicích plynů, se na obalu označí slovy "Baleno v ochranné atmosféře".

(5) Potraviny obsahující více než 10 % sladidel polyalkoholických cukrů E 420 (Sorbitol), E 421 (Mannitol), E 953 (Isomalt), E 965 (Maltitol), E 966 (Laktitol) nebo E 967 (Xylitol) musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny textem "Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky".

(6) Potraviny obsahující aspartam musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny textem "Obsahuje zdroj fenylalaninu".

§ 11

Údaje o aromatech

(1) Aroma²⁶) obsažené v potravině se na obalu ve výčtu uváděných složek označí slovy „aroma“ anebo přesnějším názvem nebo popisem aromatu. Kouřové aroma se na obalu ve výčtu uváděných složek označí slovy „kouřové aroma“ anebo slovy „kouřové aroma vyrobené z“ s uvedením názvu potraviny nebo suroviny, ze které je vyrobeno. Slovo „přírodní“ se pro popis aromatu použije, pokud jsou splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie o aromatech²⁷).

(2) Při obsahu přidaného kofeinu v nealkoholickém nápoji nebo v koncentrátu k přípravě nealkoholického nápoje vyšším než 150 mg/l se v blízkosti názvu uvedou slova "S vysokým obsahem kofeinu" a za těmito slovy v závorce údaj o obsahu kofeinu vyjádřený v mg/100 ml při dodržení podmínek § 3 odst. 3. Požadavek na označení vysokého obsahu kofeinu se nevztahuje na všechny druhy kávy, kávových extraktů, čaje a výrobků z čaje.

(3) Cukrovinky nebo nápoje obsahující glycyrrhizovou kyselinu nebo její amonnou sůl v koncentraci 100 mg/kg nebo vyšší, nebo v koncentraci 10 mg/l nebo vyšší, v důsledku přidání této látky nebo lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra) se označí bezprostředně za seznamem složek slovy "Obsahuje lékořici", pokud není termín "lékořice" již uveden v seznamu složek nebo v názvu potraviny.

(4) Cukrovinky obsahující glycyrrhizovou kyselinu nebo její amonnou sůl v koncentraci 4 g/kg nebo vyšší, v důsledku přidání této látky nebo lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra) se označí bezprostředně za seznamem složek slovy "Obsahuje lékořici. Osoby trpící vysokým tlakem by se měly vyvarovat nadměrné spotřeby".

(5) Nápoje obsahující glycyrrhizovou kyselinu nebo její amonnou sůl v koncentraci 50 mg/l nebo vyšší, nebo v koncentraci 300 mg/l nebo vyšší v případě nápojů obsahujících více než 1,2 % objemových alkoholu, v důsledku přidání této látky nebo lékořice lysé (Glycyrrhiza glabra) se označí bezprostředně za seznamem složek slovy "Obsahuje lékořici. Osoby trpící vysokým tlakem by se měly vyvarovat nadměrné spotřeby".

§ 12

Údaje o potravinách nového typu a geneticky modifikovaných potravinách

(1) Potraviny nebo složky potravin nového typu se na obalu určeném pro spotřebitele označí podle § 6 odst. 1 zákona a údaji podle předpisu Evropské unie¹⁸).

(2) Potraviny nebo složky potravin, které jsou geneticky modifikovaným organismem nebo jej obsahují nebo které jsou vyrobeny z geneticky modifikovaného organismu, se na obalu určeném pro spotřebitele označí podle § 6 odst. 1 zákona a údaji podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁹).

§ 13

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 324/1997 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem "e".

2. Vyhláška č. 24/2001 Sb., kterou se mění vyhláška č. 324/1997 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem "e".

3. Vyhláška č. 259/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 324/1997 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem "e", ve znění vyhlášky č. 24/2001 Sb.

§ 14

Přechodná ustanovení

(1) Potraviny označené podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou potravin podle odstavce 2, lze uvádět do oběhu nejpozději do 24. listopadu 2005. Potraviny, které byly uvedeny do oběhu nebo označeny před tímto datem, mohou být prodávány do vyprodání zásob.

(2) Potraviny neoznačené podle § 11 odst. 3 až 5 lze uvádět do oběhu nejpozději do 19. května 2006. Potraviny, které byly uvedeny do oběhu nebo označeny před tímto datem, mohou být prodávány do vyprodání zásob.

§ 15

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 101/2007 Sb. Čl. II

Potraviny označené podle dosavadních právních předpisů lze uvádět do oběhu nejpozději do 23. prosince 2008.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 127/2008 Sb. Čl. II

Potraviny, které byly uvedeny do oběhu nebo označeny podle dosavadních právních předpisů před 31. květnem 2009, mohou být prodávány do vyprodání zásob.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 117/2011 Sb. Čl. II

Potraviny vyrobené a označené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které nevyhovují požadavkům stanoveným touto vyhláškou, se posuzují podle dosavadních právních předpisů a mohou být uváděny do oběhu po dobu 6 měsíců od data nabytí účinnosti této vyhlášky a prodávány do vyprodání zásob.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 113/2005 Sb.

Seznam alergentních složek

(*) včetně výrobků obsahujících tyto složky, pokud zpracování, kterým prošly, nezvyšuje úroveň alergie, kterou Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil pro příslušný základní produkt.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 113/2005 Sb.

Poznámky pod čarou

³) § 6 odst. 6 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb.

⁴) Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění vyhlášky č. 43/2005 Sb.

⁸) Například vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky.

^8a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví.

⁹) Například vyhláška č. 330/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství).

¹⁰) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

¹¹) Například zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 328/2000 Sb., o způsobu zhotovení některých druhů hotově baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu.

¹³) Vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴) Zákon č. 321/2004 Sb.

¹⁵) Nařízení Rady (ES) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.

¹⁶) Vyhláška č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin.

¹⁸) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin, v platném znění, nařízení Komise (ES) č. 608/2004 ze dne 31. března 2004 týkající se označování potravin a potravinových složek s přídavkem fytosterolů, esterů fytosterolů, fytostanolů a/nebo esterů fytostanolů, rozhodnutí Komise (ES) č. 2003/867 ze dne 1. prosince 2003, kterým se povoluje uvádění salatrimů na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 258/97, rozhodnutí Komise (ES) č. 2001/721 ze dne 25. září 2001, kterým se povoluje uvádění trehalosy na trh jako potraviny nebo složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 258/97, rozhodnutí Komise (ES) č. 2000/500 ze dne 24. července 2000, kterým se povoluje uvádění "žlutých pomazánkových tuků s přídavkem fytosterolových esterů" na trh jako potraviny nebo složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97.

¹⁹) Například články 12 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES.

²¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy.
Směrnice Komise 2001/101/ES ze dne 26. listopadu 2001, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy.
Směrnice Komise 2002/67/ES ze dne 18. července 2002 o označování potravin obsahujících chinin a potravin obsahujících kofein.
Směrnice Komise 2002/86/ES ze dne 6. listopadu 2002, kterou se mění směrnice 2001/101/ES, pokud jde o datum, od něhož se zakazuje obchod s výrobky, které nejsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/89/ES ze dne 10. listopadu 2003, kterou se mění směrnice 2000/13/ES, pokud jde o uvádění složek přítomných v potravinách.
Směrnice Komise 94/54/EHS ze dne 18. listopadu 1994 o povinném uvádění jiných údajů, než jsou údaje stanovené ve směrnici Rady 79/112/EHS, při označování určitých potravin.
Směrnice Rady 96/21/ES ze dne 29. března 1996, kterou se mění směrnice Komise 94/54/EHS o povinném uvádění jiných údajů, než jsou údaje stanovené ve směrnici Rady 79/112/EHS, při označování určitých potravin.
Směrnice Komise 2004/77/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 94/54/EHS, pokud jde o označování určitých potravin obsahujících glycyrrhizovou kyselinu a její amonnou sůl.
Směrnice Komise 1999/10/ES ze dne 8. března 1999, kterou se stanoví odchylky od ustanovení článku 7 směrnice Rady 79/112/EHS, pokud jde o označování potravin.
Směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří.
Směrnice Komise 2005/26/ES ze dne 21. března 2005, kterou se stanoví seznam složek potravin nebo látek prozatímně vyřazených z přílohy IIIa směrnice 2000/13/ES.
Směrnice Komise 2005/63/ES ze dne 3. října 2005, kterou se opravuje směrnice 2005/26/ES, pokud jde o stanovení složek potravin nebo látek prozatímně vyřazených z přílohy IIIa směrnice 2000/13/ES.
Směrnice Komise 2006/142/ES ze dne 22. prosince 2006, kterou se mění příloha IIIa směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, obsahující seznam složek, které musejí být vždy uvedeny na etiketách potravin.
Směrnice Rady 2006/107/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 89/108/EHS týkající se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES týkající se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy.
Směrnice Komise 2007/68/ES ze dne 27. listopadu 2007, kterou se mění příloha IIIa směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, pokud jde o určité složky potravin.

²²) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 608/2004 ze dne 31. března 2004 týkající se označování potravin a potravinových složek s přídavkem fytosterolů, esterů fytosterolů, fytostanolů a/nebo esterů fytostanolů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitamínů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 543/2008 ze dne 16. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES.

²³) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008.

²⁵) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.
Nařízení Komise (ES) č. 543/2008.

²⁶) Čl. 3 odst. 2 písm. b), c), d), e), f), g) a h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008.

²⁷) Čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008.

²⁸) Příloha č. 4 tabulka 2 vyhlášky č. 326/2001 Sb.