„pokud máte dojem, že jste v Aši na konci světa, hluboce se mýlíte, jste totiž na začátku i když tak trochu v „zapadákově“…“
Koncem se obvykle rozumí něco, co už končí, je to uzavřené, je to na konci, je to definitivní, hotové, nelze to vrátit zpět, změnit, opravit... čili krátce KONEC a hezky česky "ende šlus". Co je svět, ví snad všichni. Co je Aš ví jen rodilí Ašáci. Spojit svět + konec + Aš si dovolí pouze vnitrozemec a náplava aniž by tušil, že opak je pravdou. V Aši totiž spousta věcí začíná. Svět je sice odsud vždy daleko, ale ne veškerý. A kdokoliv sem dnes přijede, může frčet libovolným směrem, aniž by pocit konce nebo dokonce „konce světa“ postřehl a zažil :-).
Ačkoli. Abych nebyl tak "akurátní". Kdysi to konec světa - toho malého československého - fakt byl. Za "totáče". Desítky dlouhých let. Tehdy sem byla opravdová jednosměrná cesta, pod kontrolou mnoha skrytých očí, která nedovolovala odchýlení od trasy. Snad jen pohledem... Ale, to je již - z hlediska generačního - dávno. V dobách, kdy nebyly ani mobily a počítače, kdy věci byly jasnější, hranice zadrátované, police sámošek poloprázdné, informace zaručeně dezinformacemi a čaj velkou neznámou.
Takže veďte v patrnosti, že Aš je začátek světa a dobře označený, místo s nejkratším možným názvem a skvělý start vaší čajovo-bylinné cesty ... a basta!
